/
/
Česká agentura pro standardizaci (ČAS) převzala ke dni zahájení činnosti od svého zřizovatele Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví tradici udílení Ceny a Čestných uznání Vladimíra Lista vybraným osobnostem, aby tak vyjádřila poděkování těm, kteří svou prací a svým působením přispěli k rozvoji a popularizaci technické normalizace.
V pořadí již 17. ročník oslav se uskutečnil v prostorách Masarykovy koleje ČVUT, v kongresovém centru Masarykovy koleje ČVUT. Sešli se zde zástupci České agentury pro standardizaci a Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, členové Správní rady ČAS, členové technických normalizačních komisí, zástupci a členové Normalizačního výboru, pracovníci center technické normalizace, zpracovatelé norem, nejvýznamnější zákazníci ČSN on-line a čestní hosté.
Úvodním proslovem zahájil tento významný den generální ředitel České agentury pro standardizaci Mgr. Zdeněk Veselý. Vysvětlil, jaké důvody vedly k založení Agentury, jaké je její poslání, a vyzdvihl, že se podařilo obnovit tvorbu komentovaných znění technických norem. K aktuálně připravovaným projektům řekl: „Za klíčové do budoucna považujeme vypracování nového obchodního modelu. Je třeba vzhledem k trvalému nárůstu počtu technických norem zařazovaných do soustavy ČSN rozdělit normy podle konkrétních sektorů, zavést úplná znění norem po změnách a opravách a usnadnit vyhledávání pomocí klíčových slov.“ ČAS také navázala spolupráci se středními i vysokými školami na projektech vzdělávání v oblasti technické normalizace a přístupu k technickým normám. Závěrem informoval o činnostech odboru Koncepce BIM, který je pověřen realizací významného množství opatření specifikovaných ve vládou schválené Koncepci zavedení BIM v České republice.
Dalším vystupujícím za ČAS byla zástupkyně Odboru standardizace Ing. Zuzana Nejezchlebová, CSc. Také ona vyzdvihla dlouholetou tradici udělování ocenění Vladimíra Lista, vzácné příležitosti pro setkání s osobnostmi, které velkou část svého profesního života zasvětily technické normalizaci. Ve svém příspěvku se zabývala plněním úkolů plánu technické normalizace, srovnáním let 2017 a 2018, co se týče celkového počtu řešených úkolů, vydaných norem i jednotlivých způsobů převzetí evropských a mezinárodních norem do soustavy ČSN i tvorby původních ČSN, upozornila na zajímavé nově vydané a připravované tituly. Zmínila také široké zapojení expertů na národní úrovni (v rámci činnosti technických normalizačních komisí – TNK) i na úrovni mezinárodní (v rámci expertní činnosti v pracovních skupinách a projektových týmech technických komisí evropských a mezinárodních normalizačních organizací). Rovněž podala informace o dalších aktivitách zástupců odboru, jejich účasti na seminářích pořádaných externími subjekty a v neposlední řadě též o publikační činnosti zástupců odboru standardizace.
Dopolední program uzavřel Ing. Ondřej Hykš z České společnosti pro jakost, který vystoupil s přednáškou na téma „Jak správně chápat a využít rizika v nové generaci norem systémů managementu“.Program vyvrcholil předáním Ceny a Čestných uznání Vladimíra Lista za rok 2018. Cena Vladimíra Lista byla udělena doc. RNDr. Janu Obdržálkovi, CSc., za celoživotní významný přínos pro rozvoj technické normalizace v oblasti elektrotechniky a za přínos k celosvětovému sjednocení a zjednodušení v oblasti veličin a jednotek. Docent Obdržálek se věnuje především terminologickým normám v oblasti elektrotechniky a normám zasahujícím do teorie obvodů. Působí v několika technických normalizačních komisích. Zastupuje ČR na zasedáních IEC/TC1. Podílí se na tvorbě norem v oboru veličin a jednotek v rámci souboru norem ISO/IEC 80000 a Mezinárodního elektrotechnického slovníku. Byl předsedou IEC/TC 25 Quantities and Units. Je členem pracovních skupin v této oblasti i jedním z autorů koncepce jednotné soustavy fyzikálních jednotek. Čestné uznání Vladimíra Lista bylo uděleno Ing. Václavu Chrzovi, CSc., za dlouhodobý významný přínos pro rozvoj technické normalizace v oblasti plynárenství. Ing. Chrz je autorem 50 oborových vynálezů. Rozvíjející se obor zkapalněného zemního plynu ho přivedl k problematice normalizace nových technologií. V současné době je členem pracovní skupiny technické komise CEN/TC 326, která v rámci plnění Směrnice Evropské komise o infrastruktuře pro alternativní vozidlová paliva zajistila převzetí normy ISO 16924 do evropské legislativy. Současně se podílí na zavedení této normy i do soustavy ČSN. Čestné uznání Vladimíra Lista bylo uděleno paní Ivaně Petrašové, dpt., za dlouholetý významný přínos pro rozvoj technické normalizace, především v oblasti strojírenství. Jako zpracovatelka se dlouhá léta věnovala mezinárodní spolupráci při projednávání a přípravě národních stanovisek k návrhům evropských norem EN a mezinárodních norem ISO a také překládání evropských a mezinárodních norem a zpracování příslušných ČSN. V současné době se významně podílí na zpracování ČSN z oblasti managementu životního prostředí. Překládá rovněž nové vydání Vnitřních předpisů CEN-CENELEC, Část 3: Pravidla stavby a zpracování publikací CEN/CENELEC. Její překlady se vyznačují rozsáhlou a hlubokou znalostí odborné problematiky a vysokou kvalitou. Čestné uznání Vladimíra Lista bylo uděleno doc. Ing. Janu Urbánkovi, CSc., za dlouhodobý významný přínos pro rozvoj technické normalizace v oblasti elektroniky a elektrotechniky. Jako vedoucí katedry elektrotechnologie na Elektrotechnické fakultě Českého vysokého učení technického se podílel na propagaci technických norem, zejména v rámci pedagogické činnosti. Řadu let působil rovněž jako zpracovatel technických norem v oblasti kondenzátorů a rezistorů pro elektronická zařízení, je expertem v oblasti měkkého pájení v elektronice a průmyslového využívání ekologických bezolovnatých pájek. Jeho publikační a vzdělávací činnost je uznávána v odborných kruzích doma i v zahraničí. Čestné uznání Vladimíra Lista bylo uděleno Ing. Janu Weischerovi za významný přínos pro rozvoj technické normalizace v oblasti strojírenství. Aktivně se podílel na mezinárodní spolupráci i na zavádění evropských norem do soustavy ČSN. Podílel se na vypracování několika norem ISO z oboru hutnictví, jednalo se zejména o korozivzdorné a nástrojové oceli. Účastnil se česko-slovensko-polské spolupráce na vládní úrovni a spolupracoval s KD Ostrava, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Svazem průmyslu a dopravy České republiky, Hospodářskou komorou České republiky a jinými vládními i nevládními organizacemi.
Česká agentura pro standardizaci rovněž vyhlásila vítěze a předala ocenění v rámci soutěže o nejlepší studentské práce s vazbou na technické normy ČSN. Práce byly hodnoceny na základě toho, jak jejich autoři dokázali s relevantními technickými normami pracovat a aplikovat je. V kategorii diplomové práce bylo uděleno 1. místo Ing. Janu Šutkovi, ocenění ve stejné kategorii získala Ing. Markéta Habalová. Ocenění za bakalářskou práci bylo uděleno Bc. Vojtěchu Zmekovi.
Vladimír List (1877 – 1971) se jako elektrotechnický inženýr a vysokoškolský pedagog zasloužil o elektrifikaci Československa a zavedení tehdy Československých technických norem.
Komise předložila první odpověď na žádost Evropské Rady z března 2018, aby posoudila současný stav jednotného trhu a zbývající překážky a příležitosti pro jeho plné fungování (Harmonizované normy zahrnují i otázky sociálního začleňování, jako je přístupnost. Evropský akt přístupnosti využívá normy k zajištění předpokladu shody.).
Normalizace hraje v tomto posouzení důležitou úlohu, pokud jde zejména o její úlohu při odstraňování technických překážek obchodu. Normy pomáhají zajistit, aby doplňkové výrobky a služby byly interoperabilní, usnadňují zavádění inovativních výrobků a v neposlední řadě budují důvěru evropských spotřebitelů v kvalitu výrobků a služeb nabízených v Unii. V kontextu rychle se vyvíjejících technologických změn, digitalizace evropského hospodářství a nově se objevujících ekonomických trendů a modelů růstu hraje normalizace klíčovou roli při zajišťování toho, aby se jednotný trh rozvíjel progresivně a aby evropští spotřebitelé a podniky sklízeli plody takových změn.
Evropské normy nahrazují ve všech členských státech Unie potenciálně kolidující vnitrostátní normy a usnadňují tak přístup na trh pro ty, kdo je používají. Přispívají tak k soustavnému prohlubování jednotného trhu. Díky podpoře sbližování evropských a mezinárodních norem podporuje Evropská unie osvědčené postupy a zvyšuje synergie v celosvětových hodnotových řetězcích. Tím se zlepšují obchodní toky a příležitosti pro evropské podniky k rozšiřování jejich činností.
Dobře fungující evropský systém normalizace přispívá k celkovému hospodářskému růstu, podporuje inovace a celosvětovou konkurenceschopnost evropského průmyslu. Pomáhá také zajistit, aby úrovně bezpečnosti, ochrany zdraví a ochrany spotřebitelů a životního prostředí stanovené v právních předpisech Unie byly v praxi plněny. Evropský průmysl se díky přijímání široké škály inovativních řešení a digitálních technologií velmi rychle transformuje. Tento trend se dotýká i tradičních hospodářských odvětví. Všechna mají potřeby, které vyžadují normalizační odpovědi, podporované pokročilými evropskými normami a rozvíjené moderním a flexibilním evropským systémem normalizace.
Toto sdělení nabízí přehledné informace o fungování evropského systému normalizace a shrnuje iniciativy, které byly zahájeny v posledních letech a podporují provádění nařízení o normalizaci, a to též s ohledem na příslušnou judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Sdělení vysvětluje opatření, která Komise v poslední době přijala s cílem dále zlepšit systém, a obsahuje i konkrétní opatření, která Komise učiní v bezprostřední budoucnosti, aby zvýšila efektivnost, transparentnost a právní jistotu pro aktéry, kteří se zapojují do tvorby harmonizovaných norem. Toto sdělení je důležité v souvislosti s harmonizovanými normami, tzn. evropskými normami přijatými na základě žádosti Komise o uplatňování harmonizovaných právních předpisů Unie (Netýká se jiných typů norem, tj. mezinárodních norem, evropských (neharmonizovaných) norem, vnitrostátních norem, technických specifikací atd.).
Evropský systém normalizace se opírá o partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi Komisí a normalizačním společenstvím. Jeho jedinečnost spočívá v používání harmonizovaných norem. Tyto normy se stávají součástí unijního práva a při používání poskytují výrobcům na celém jednotném trhu předpoklad shody s požadavky právních předpisů Unie. Uživatelům harmonizovaných norem to dává důležitou právní jistotu a je to obzvláště důležité pro malé a střední podniky, neboť díky tomu mohou uvádět na trh výrobky v souladu s právními předpisy Unie bez dalších nákladů. Tzv. nový legislativní rámec byl navržen jako flexibilní systém, který vychází z potřeb trhu a je budovaný na konsenzu průmyslu, malých a středních podniků a jiných klíčových zúčastněných stran a který současně zajišťuje, aby výrobky, které vyhovují harmonizovaným normám, splňovaly právní předpisy Unie.
Používání harmonizovaných norem nabízí uživatelům právní jistotu a stabilitu, což výrobcům snižuje náklady. To je zase důležité pro investory, ale vzniká i zvýšená veřejná odpovědnost regulačních orgánů, které musí na tyto harmonizované normy patřičně dohlížet.
Od svého vstupu v platnost v roce 2013 poskytuje nařízení č. 1025/2012 (dále jen „nařízení o normalizaci“) hlavní právní rámec pro evropský systém normalizace včetně rozdělení odpovědnosti a povinností zapojených aktérů. Určitá zlepšení pro praktické provádění tohoto rámce je nutné provést urychleně, a to zejména s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie.
1. Fungování evropského systému normalizace
Harmonizované normy vytváří jedna ze tří evropských normalizačních organizací: Evropský výbor pro normalizaci (CEN), Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI) na základě oficiální žádosti Komise (dále jen „žádost o normalizaci“) za účelem podpory provádění právních předpisů Unie. Tyto žádosti o normalizaci definují, co se od evropských normalizačních organizací očekává. Konkrétně upřesňují, které harmonizované normy je třeba vypracovat a dokdy. Komise vypracovává žádosti o normalizaci společně s členskými státy v inkluzivním a transparentním procesu.
Komise a evropské normalizační organizace zajišťují, aby se proces tvorby harmonizovaných norem opíral o konsenzus a byl transparentní a inkluzivní. Komise pozorně sleduje zejména to, zda je v procesu zohledněn vklad malých a středních podniků a zúčastněných stran zastupujících všechny složky společnosti, jako jsou spotřebitelé, pracovníci a zájmy v oblasti životního prostředí, protože jejich přispění zvyšuje kvalitu těchto norem. Jakmile evropské normalizační organizace vypracují harmonizovanou normu, Komise posoudí, zda vyhovuje požadavkům odpovídajících právních předpisů Unie a původní žádosti o normalizaci. Dojde-li Komise k závěru, že norma je v souladu s žádostí a právními předpisy Unie, rozhodne o zveřejnění odkazu na ni v Úředním věstníku Evropské unie. V důsledku toho a na základě rozhodnutí Komise zveřejnit odkaz v Úředním věstníku přinese norma právní účinky v rámci příslušných právních předpisů Unie.
Výrobky zhotovené v souladu s harmonizovanými normami těží z předpokladu shody s odpovídajícími legislativními požadavky. Existuje mnoho dalších právních aktů Unie, které odrážejí systém stanovený v nařízení (EU) č. 1025/2012, např. nařízení (EU) č. 305/2011 (nařízení o stavebních výrobcích) nebo směrnice 2001/95/ES (směrnice o obecné bezpečnosti výrobků). Pro větší přehlednost nejsou v tomto sdělení zkoumány samostatně. Obecné úvahy, které jsou zde řešeny, se však vztahují i na tyto akty. Díky používání harmonizovaných norem může výrobce využívat zjednodušený postup posuzování shody. Tímto způsobem harmonizované normy snižují finanční a administrativní zátěž pro výrobce, zejména pro malé a střední podniky, a zvyšují právní jistotu, pokud jde o soulad výrobků s právními předpisy Unie. Tento právní účinek a jistota jsou zásadní pro malé a střední podniky, protože jim umožňují vyrábět nejmodernější výrobky konkurenceschopným způsobem (V odvětví stavebních výrobků dochází k důležitým odchylkám od obecných postupů v normalizaci.).
Komise tudíž musí věnovat zvláštní pozornost obsahu harmonizovaných norem. Soudní dvůr Evropské unie tento požadavek ještě více podpořil ve své nedávné judikatuře, zejména ve věci C-613/14 „James Elliott Construction Limited v. Irish Asphalt Limited“. Tímto rozhodnutím Soudní dvůr objasnil úlohu a právní status harmonizovaných norem tím, že dospěl k závěru, že harmonizované normy jsou „součástí práva EU“, i když je tvoří nezávislé soukromé organizace a jejich použití zůstává dobrovolným.
Soudní dvůr navíc zopakoval odpovědnost Komise v procesu iniciování, řízení a monitorování harmonizovaných norem. Komise má tak povinnost pozorně sledovat proces tvorby harmonizovaných norem a posuzovat, zda jsou v souladu s požadavky stanovenými v harmonizovaných právních předpisech Unie a/nebo žádostech o normalizaci, aby byl zajištěn naprostý soulad harmonizovaných norem s použitelnými právními předpisy. To nezahrnuje pouze technické aspekty norem, ale také další prvky nařízení o evropské normalizaci, např. to, zda je proces jejich tvorby inkluzivní. Záměrem Komise je plnit tyto povinnosti způsobem, který je co nejrychlejší a nejefektivnější.
2. Provádění nařízení o normalizaci a příslušné judikatury
Po vstupu nařízení o normalizaci v platnost v roce 2013 a několika rozhodnutích Soudního dvora Evropské unie zahájila Komise řadu iniciativ na podporu provádění právního rámce a ke zlepšení způsobu fungování evropského systému normalizace v praxi.
V souladu s nařízením o normalizaci přijala Komise roční pracovní programy Unie pro oblast evropské normalizace a zdůraznila důležitost harmonizovaných norem, jejich právní účinek (předpoklad shody) a jejich kvalitu a včasnost. Kromě plánování práce na tvorbě harmonizovaných norem předložily tyto programy i konkrétní návrhy, jak zlepšit řízení evropského systému normalizace, např. upřednostňování finančního příspěvku Evropské unie pro evropské normalizační organizace na přímou technickou podporu tvorby harmonizovaných norem. Komise v ročních pracovních programech Unie navíc dala i jasné pokyny evropským normalizačním organizacím s cílem posílit zapojení malých a středních podniků a společenských zúčastněných stran do evropského procesu normalizace.
Komise též podnikla několik iniciativ, aby více zprůhlednila a zpřístupnila svou politiku normalizace. Aby zajistila správné provádění nařízení o normalizaci, poskytly její útvary pokyny ohledně úlohy, tvorby, přijímání a plnění žádostí o normalizaci ve Vademecu evropské normalizace z roku 2015. Tento dokument byl vypracován v plném partnerství a spolupráci s evropskými normalizačními organizacemi, malými a středními podniky a společenskými zúčastněnými stranami spolu s členskými státy a průmyslem. Komise vytvořila i společný vzor pro zveřejňování odkazů na harmonizované normy v Úředním věstníku Evropské unie, jakož i pokyny z roku 2016 nazvané Ověřování podmínek pro zveřejňování odkazů na harmonizované normy v Úředním věstníku.
V souladu se strategií pro jednotný trh z roku 2015 a normalizačním balíčkem přijatým dne 1. června 2016 formulovala Komise ve své společné iniciativě pro normalizaci (dále jen „společná iniciativa“), podpořené širokou škálou zúčastněných stran a všech členských států, sdílenou vizi evropské normalizace. Cílem společné iniciativy je zajistit trvalé úsilí Unie o modernizaci evropského systému normalizace, aby byla zachována jeho atraktivita, bylo možné udržet krok s vývojem, např. s digitalizací, v agilním, flexibilním a inkluzivním rámci a aby byla tvorba norem zrychlena a více upřednostňována s cílem včas reagovat na potřeby trhu a uživatelů. Konkrétní opatření společné iniciativy jsou věnována zvyšování povědomí a lepší tvorbě a provádění harmonizovaných norem. Společná iniciativa zkoumá i úlohu norem při řešení výzev digitální transformace hospodářství. Tato digitální transformace hospodářství vytváří potřebu zrychlit transformaci evropské normalizace, aby vyhovovala současným a budoucím výzvám, zejména v takové oblasti, jako je internet věcí, data velkého objemu, pokročilá výroba, robotika, trojrozměrný tisk, blockchain technologie a umělá inteligence. Moderní, flexibilní a inkluzivní evropský systém normalizace, který může rychle reagovat na nové změny, pomůže urychlit šíření těchto nových technologií.
V roce 2017 dosáhla Komise a evropské normalizační organizace dohody ohledně společného akčního plánu pro řešení problematiky harmonizovaných norem, které po záporném posouzení Komisí nejsou uvedeny v Úředním věstníku. Na tuto problematiku upozornila platforma REFIT a několik zúčastněných stran, jelikož má dopad na řádné fungování evropského systému normalizace. Komise na tyto obavy odpověděla tím, že ve spolupráci s evropskými normalizačními organizacemi upřednostnila rychlé snížení počtu takových harmonizovaných norem, které dosud nebyly vyřízeny. Prioritou pro Komisi zůstává vyřešení zbývajících dosud nevyřízených norem.
První opatření: Komise vynaloží maximální úsilí k co nejrychlejšímu snížení počtu dosud nevyřízených norem.
Aby byla zajištěna včasnost a efektivnost uvedení odpovídajících harmonizovaných norem v Úředním věstníku, je přínosné určit vyvstávající otázky co nejdříve v procesu tvorby. Pro takové účely Komise zřídila rámec konzultantů. Ti jejím útvarům poskytují technickou pomoc při posuzování návrhů harmonizovaných norem, čímž přispívají k dalšímu posilování kontroly Komise týkající se souladu harmonizovaných norem s příslušnými právními předpisy.
Za účelem zlepšení koordinace v rámci normalizačního partnerství veřejného a soukromého sektoru vede Komise a evropské normalizační organizace pravidelné strukturální dialogy. Tyto dialogy se zaměřují na technické a politické aspekty evropské normalizace, a to i na záležitosti týkající se kvality harmonizovaných norem a vlivu, který mají na podniky, trhy a spotřebitele.
Na podporu větší účasti spolunormotvůrců v procesu určování priorit pro evropskou normalizaci zorganizovala Komise v červnu 2018 meziinstitucionální dialog. Dialogu se zúčastnili zástupci orgánů Evropské unie na vysoké úrovni, normalizační organizace, podniky (včetně malých a středních podniků) a jiné příslušné zúčastněné strany, jako jsou spotřebitelé, pracovníci a organizace pro ochranu životního prostředí. Soustředil se na otázky priorit relevantní pro proces tvorby harmonizovaných norem a budoucích priorit v této oblasti, např. na digitalizaci a prudce rostoucí ekonomiku sdílení.
Meziinstitucionální dialog a diskuse s klíčovými aktéry v evropském systému normalizace zdůraznily potřebu dalšího zvyšování právní jistoty s cílem zajistit, aby byl unijní legislativní rámec pro normalizaci vykládán jednotně, a to zejména s ohledem na nařízení o normalizaci, judikaturu Soudního dvora Evropské unie a pokyny.
3. Další opatření ke zvýšení transparentnosti, posílení právní jistoty a zvýšení rychlosti přijímání
Ačkoli bylo dosaženo významného pokroku, Komise uznává, že snaha o zlepšení fungování evropského systému normalizace musí být setrvalá. Za tímto účelem Komise přijme soubor specializovaných, okamžitých opatření pro další zvýšení transparentnosti a efektivnosti evropského procesu normalizace. To posílí právní jistotu pro zúčastněné strany a uživatele a objasní úlohy a odpovědnost různých aktérů.
Komise v současnosti provádí přezkum svých interních rozhodovacích procesů s cílem zefektivnit postupy pro zveřejňování odkazů na harmonizované normy v Úředním věstníku. Tento přezkum je založen na osvědčených postupech v rámci vnitřního jednacího řádu Komise a zajistí koordinovanou, včasnou a důkladnou přípravu nezbytných rozhodnutí.
Druhé opatření: Komise v současnosti provádí přezkum svých interních rozhodovacích procesů s cílem zefektivnit postupy pro zveřejňování odkazů na harmonizované normy v Úředním věstníku.
Za účelem dalšího vyjasnění úloh a odpovědnosti různých aktérů během všech stadií tvorby harmonizovaných norem vypracuje Komise pokyny.
Tyto pokyny, které budou doplňovat stávající dokumenty (Vademecum o normalizaci, Modrý průvodce apod.), vysvětlí zejména hmotněprávní a procesní aspekty nového formátu žádosti o normalizaci, na kterém Komise pracuje s cílem zajistit větší transparentnost a předvídatelnost při tvorbě norem. Objasní i úlohu Komise a jejích odborných konzultantů. A konečně, poskytnou doplňující pokyny ke zlepšení důslednosti a rychlosti procesu posuzování harmonizovaných norem napříč všemi příslušnými odvětvími.
Třetí opatření: V průběhu příštích měsíců Komise vypracuje v konzultaci se zúčastněnými stranami pokyny týkající se praktických aspektů provádění nařízení o normalizaci, přičemž zvláštní pozornost bude věnovat rozdělení úloh a odpovědnosti v procesu tvorby harmonizovaných norem, jakož i efektivnosti a rychlosti.
Aby byla zajištěna lepší koordinace v předchozích fázích procesu posuzování harmonizovaných norem, které evropské normalizační organizace tvoří, bude se Komise i nadále spoléhat na vědecký vklad Společného výzkumného střediska a současně bude posilovat své kontakty s technickými výbory, které mají na starost tvorbu norem, a to prostřednictvím nedávno zavedeného systému odborných konzultantů. Cílem bude maximalizovat rychlost, kvalitu a přesnost posouzení s cílem zlepšit kvalitu procesu a zajistit, aby odkazy na harmonizované normy byly co nejrychleji zveřejněny v Úředním věstníku. Opatření budou zahrnovat:
Čtvrté opatření: Komise bude průběžně posilovat systém konzultantů a podpoří tak rychlé a spolehlivé posuzování harmonizovaných norem a včasné uvádění v Úředním věstníku Evropské unie.
Závěr
Evropský systém normalizace rozhodujícím způsobem napomáhá při rozvoji jednotného trhu. Předpoklad shody s příslušnými právními předpisy Unie poskytuje všem uživatelům norem a zejména malým a středním podnikům důležitou právní jistotu. Nařízení o normalizaci, které vstoupilo v platnost v roce 2013, zavedlo nové rozdělení úloh a odpovědnosti aktérů v systému na základě partnerství veřejného a soukromého sektoru. Zavedlo rovněž silný rámec pro požadavky inkluzivnosti a umožnilo zohlednit zájmy malých a středních podniků, spotřebitelů a pracovníků, jakož i environmentální zájmy v procesu normalizace. Společným cílem všech partnerů v evropském systému normalizace je zajistit, aby nařízení o normalizaci a ostatní příslušné právní předpisy Unie byly prováděny co nejefektivněji.
Komisi je svěřena odpovědnost za posuzování evropských harmonizovaných norem. Komise též musí zajistit, aby tyto normy byly slučitelné s požadavky příslušných harmonizovaných právních předpisů Unie. Judikatura Soudního dvora Evropské unie potvrdila důležitost této odpovědnosti a zdůraznila její právní důsledky.
Ačkoli je stávající systém funkční, Komise uznává, že jsou nezbytná další zlepšení. Čtyři opatření nastíněná výše budou přijata okamžitě, aby bylo dosaženo dalšího pokroku, pokud jde o inkluzivnost, právní jistotu, předvídatelnost a rychlé uskutečnění přínosů harmonizovaných norem pro jednotný trh. Klíčovými cíli jsou v tomto kontextu též inovace a ochrana občanů a životního prostředí. Komise bude pokračovat v práci se všemi příslušnými partnery, aby zajistila pokračující úspěch evropské normalizace jako základního kamene plně fungujícího jednotného trhu.
Nový eLearningový nástroj
Technické normy mají široký dopad na společnost a přispívají k větší bezpečnosti každodenního života. Na evropské úrovni začaly regulační orgány využívat technické normy k podpoře provádění právních předpisů a politik, a to i v oblastech veřejného zájmu. Tento přístup znamená, že je pro občanskou společnost ještě důležitější se zapojit a podílet na procesu tvorby technických norem.
V Evropě hrají hlavní roli při obhajobě zájmů občanské společnosti v procesu tvorby technických norem tyto tři organizace:
ANEC – the European consumer voice in standardisation
ECOS – The European Environmental Citizens’ Organisation in Standardisation
ETUC – The European Trade Union Confederation
Organizace ANEC, ECOS a ETUC spojily své síly s CEN-CENELEC, aby společně vytvořily bezplatný interaktivní eLearningový kurz, který poskytne jasné a přehledné informace o technických normách a o procesu tvorby norem na národní, evropské, mezinárodní úrovni.Kurz obsahuje několik modulů, které uživatelům pomáhají seznámit se s normami, jejich vývojem a klíčovou úlohou při ochraně zdraví, zájmů spotřebitelů nebo životního prostředí. Dále prokazuje, že je důležité, aby se občanská společnost zapojila do tvorby norem s cílem zlepšit, posílit a rozšířit legitimitu evropského systému normalizace.
Kurz (v anglickém jazyce) najdete na tomto odkazu
