Jste zde

Harmonizované normy: zvýšení transparentnosti a právní jistoty pro plně fungující jednotný trh

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru

Komise předložila první odpověď na žádost Evropské Rady z března 2018, aby posoudila současný stav jednotného trhu a zbývající překážky a příležitosti pro jeho plné fungování (Harmonizované normy zahrnují i otázky sociálního začleňování, jako je přístupnost. Evropský akt přístupnosti využívá normy k zajištění předpokladu shody.).

Normalizace hraje v tomto posouzení důležitou úlohu, pokud jde zejména o její úlohu při odstraňování technických překážek obchodu. Normy pomáhají zajistit, aby doplňkové výrobky a služby byly interoperabilní, usnadňují zavádění inovativních výrobků a v neposlední řadě budují důvěru evropských spotřebitelů v kvalitu výrobků a služeb nabízených v Unii. V kontextu rychle se vyvíjejících technologických změn, digitalizace evropského hospodářství a nově se objevujících ekonomických trendů a modelů růstu hraje normalizace klíčovou roli při zajišťování toho, aby se jednotný trh rozvíjel progresivně a aby evropští spotřebitelé a podniky sklízeli plody takových změn.

Evropské normy nahrazují ve všech členských státech Unie potenciálně kolidující vnitrostátní normy a usnadňují tak přístup na trh pro ty, kdo je používají. Přispívají tak k soustavnému prohlubování jednotného trhu. Díky podpoře sbližování evropských a mezinárodních norem podporuje Evropská unie osvědčené postupy a zvyšuje synergie v celosvětových hodnotových řetězcích. Tím se zlepšují obchodní toky a příležitosti pro evropské podniky k rozšiřování jejich činností.

Dobře fungující evropský systém normalizace přispívá k celkovému hospodářskému růstu, podporuje inovace a celosvětovou konkurenceschopnost evropského průmyslu. Pomáhá také zajistit, aby úrovně bezpečnosti, ochrany zdraví a ochrany spotřebitelů a životního prostředí stanovené v právních předpisech Unie byly v praxi plněny. Evropský průmysl se díky přijímání široké škály inovativních řešení a digitálních technologií velmi rychle transformuje. Tento trend se dotýká i tradičních hospodářských odvětví. Všechna mají potřeby, které vyžadují normalizační odpovědi, podporované pokročilými evropskými normami a rozvíjené moderním a flexibilním evropským systémem normalizace.

Toto sdělení nabízí přehledné informace o fungování evropského systému normalizace a shrnuje iniciativy, které byly zahájeny v posledních letech a podporují provádění nařízení o normalizaci, a to též s ohledem na příslušnou judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Sdělení vysvětluje opatření, která Komise v poslední době přijala s cílem dále zlepšit systém, a obsahuje i konkrétní opatření, která Komise učiní v bezprostřední budoucnosti, aby zvýšila efektivnost, transparentnost a právní jistotu pro aktéry, kteří se zapojují do tvorby harmonizovaných norem. Toto sdělení je důležité v souvislosti s harmonizovanými normami, tzn. evropskými normami přijatými na základě žádosti Komise o uplatňování harmonizovaných právních předpisů Unie (Netýká se jiných typů norem, tj. mezinárodních norem, evropských (neharmonizovaných) norem, vnitrostátních norem, technických specifikací atd.).

Evropský systém normalizace se opírá o partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi Komisí a normalizačním společenstvím. Jeho jedinečnost spočívá v používání harmonizovaných norem. Tyto normy se stávají součástí unijního práva a při používání poskytují výrobcům na celém jednotném trhu předpoklad shody s požadavky právních předpisů Unie. Uživatelům harmonizovaných norem to dává důležitou právní jistotu a je to obzvláště důležité pro malé a střední podniky, neboť díky tomu mohou uvádět na trh výrobky v souladu s právními předpisy Unie bez dalších nákladů. Tzv. nový legislativní rámec byl navržen jako flexibilní systém, který vychází z potřeb trhu a je budovaný na konsenzu průmyslu, malých a středních podniků a jiných klíčových zúčastněných stran a který současně zajišťuje, aby výrobky, které vyhovují harmonizovaným normám, splňovaly právní předpisy Unie.

Používání harmonizovaných norem nabízí uživatelům právní jistotu a stabilitu, což výrobcům snižuje náklady. To je zase důležité pro investory, ale vzniká i zvýšená veřejná odpovědnost regulačních orgánů, které musí na tyto harmonizované normy patřičně dohlížet.

Od svého vstupu v platnost v roce 2013 poskytuje nařízení č. 1025/2012 (dále jen „nařízení o normalizaci“) hlavní právní rámec pro evropský systém normalizace včetně rozdělení odpovědnosti a povinností zapojených aktérů. Určitá zlepšení pro praktické provádění tohoto rámce je nutné provést urychleně, a to zejména s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie.

 

1.         Fungování evropského systému normalizace

Harmonizované normy vytváří jedna ze tří evropských normalizačních organizací: Evropský výbor pro normalizaci (CEN), Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI) na základě oficiální žádosti Komise (dále jen „žádost o normalizaci“) za účelem podpory provádění právních předpisů Unie. Tyto žádosti o normalizaci definují, co se od evropských normalizačních organizací očekává. Konkrétně upřesňují, které harmonizované normy je třeba vypracovat a dokdy. Komise vypracovává žádosti o normalizaci společně s členskými státy v inkluzivním a transparentním procesu.

Komise a evropské normalizační organizace zajišťují, aby se proces tvorby harmonizovaných norem opíral o konsenzus a byl transparentní a inkluzivní. Komise pozorně sleduje zejména to, zda je v procesu zohledněn vklad malých a středních podniků a zúčastněných stran zastupujících všechny složky společnosti, jako jsou spotřebitelé, pracovníci a zájmy v oblasti životního prostředí, protože jejich přispění zvyšuje kvalitu těchto norem. Jakmile evropské normalizační organizace vypracují harmonizovanou normu, Komise posoudí, zda vyhovuje požadavkům odpovídajících právních předpisů Unie a původní žádosti o normalizaci. Dojde-li Komise k závěru, že norma je v souladu s žádostí a právními předpisy Unie, rozhodne o zveřejnění odkazu na ni v Úředním věstníku Evropské unie. V důsledku toho a na základě rozhodnutí Komise zveřejnit odkaz v Úředním věstníku přinese norma právní účinky v rámci příslušných právních předpisů Unie.

Výrobky zhotovené v souladu s harmonizovanými normami těží z předpokladu shody s odpovídajícími legislativními požadavky. Existuje mnoho dalších právních aktů Unie, které odrážejí systém stanovený v nařízení (EU) č. 1025/2012, např. nařízení (EU) č. 305/2011 (nařízení o stavebních výrobcích) nebo směrnice 2001/95/ES (směrnice o obecné bezpečnosti výrobků). Pro větší přehlednost nejsou v tomto sdělení zkoumány samostatně. Obecné úvahy, které jsou zde řešeny, se však vztahují i na tyto akty. Díky používání harmonizovaných norem může výrobce využívat zjednodušený postup posuzování shody. Tímto způsobem harmonizované normy snižují finanční a administrativní zátěž pro výrobce, zejména pro malé a střední podniky, a zvyšují právní jistotu, pokud jde o soulad výrobků s právními předpisy Unie. Tento právní účinek a jistota jsou zásadní pro malé a střední podniky, protože jim umožňují vyrábět nejmodernější výrobky konkurenceschopným způsobem (V odvětví stavebních výrobků dochází k důležitým odchylkám od obecných postupů v normalizaci.).

Komise tudíž musí věnovat zvláštní pozornost obsahu harmonizovaných norem. Soudní dvůr Evropské unie tento požadavek ještě více podpořil ve své nedávné judikatuře, zejména ve věci C-613/14 „James Elliott Construction Limited v. Irish Asphalt Limited“. Tímto rozhodnutím Soudní dvůr objasnil úlohu a právní status harmonizovaných norem tím, že dospěl k závěru, že harmonizované normy jsou „součástí práva EU“, i když je tvoří nezávislé soukromé organizace a jejich použití zůstává dobrovolným.

Soudní dvůr navíc zopakoval odpovědnost Komise v procesu iniciování, řízení a monitorování harmonizovaných norem. Komise má tak povinnost pozorně sledovat proces tvorby harmonizovaných norem a posuzovat, zda jsou v souladu s požadavky stanovenými v harmonizovaných právních předpisech Unie a/nebo žádostech o normalizaci, aby byl zajištěn naprostý soulad harmonizovaných norem s použitelnými právními předpisy. To nezahrnuje pouze technické aspekty norem, ale také další prvky nařízení o evropské normalizaci, např. to, zda je proces jejich tvorby inkluzivní. Záměrem Komise je plnit tyto povinnosti způsobem, který je co nejrychlejší a nejefektivnější.

 

2.         Provádění nařízení o normalizaci a příslušné judikatury

Po vstupu nařízení o normalizaci v platnost v roce 2013 a několika rozhodnutích Soudního dvora Evropské unie zahájila Komise řadu iniciativ na podporu provádění právního rámce a ke zlepšení způsobu fungování evropského systému normalizace v praxi.

V souladu s nařízením o normalizaci přijala Komise roční pracovní programy Unie pro oblast evropské normalizace a zdůraznila důležitost harmonizovaných norem, jejich právní účinek (předpoklad shody) a jejich kvalitu a včasnost. Kromě plánování práce na tvorbě harmonizovaných norem předložily tyto programy i konkrétní návrhy, jak zlepšit řízení evropského systému normalizace, např. upřednostňování finančního příspěvku Evropské unie pro evropské normalizační organizace na přímou technickou podporu tvorby harmonizovaných norem. Komise v ročních pracovních programech Unie navíc dala i jasné pokyny evropským normalizačním organizacím s cílem posílit zapojení malých a středních podniků a společenských zúčastněných stran do evropského procesu normalizace.

Komise též podnikla několik iniciativ, aby více zprůhlednila a zpřístupnila svou politiku normalizace. Aby zajistila správné provádění nařízení o normalizaci, poskytly její útvary pokyny ohledně úlohy, tvorby, přijímání a plnění žádostí o normalizaci ve Vademecu evropské normalizace z roku 2015. Tento dokument byl vypracován v plném partnerství a spolupráci s evropskými normalizačními organizacemi, malými a středními podniky a společenskými zúčastněnými stranami spolu s členskými státy a průmyslem. Komise vytvořila i společný vzor pro zveřejňování odkazů na harmonizované normy v Úředním věstníku Evropské unie, jakož i pokyny z roku 2016 nazvané Ověřování podmínek pro zveřejňování odkazů na harmonizované normy v Úředním věstníku.

V souladu se strategií pro jednotný trh z roku 2015 a normalizačním balíčkem přijatým dne 1. června 2016 formulovala Komise ve své společné iniciativě pro normalizaci (dále jen „společná iniciativa“), podpořené širokou škálou zúčastněných stran a všech členských států, sdílenou vizi evropské normalizace. Cílem společné iniciativy je zajistit trvalé úsilí Unie o modernizaci evropského systému normalizace, aby byla zachována jeho atraktivita, bylo možné udržet krok s vývojem, např. s digitalizací, v agilním, flexibilním a inkluzivním rámci a aby byla tvorba norem zrychlena a více upřednostňována s cílem včas reagovat na potřeby trhu a uživatelů. Konkrétní opatření společné iniciativy jsou věnována zvyšování povědomí a lepší tvorbě a provádění harmonizovaných norem. Společná iniciativa zkoumá i úlohu norem při řešení výzev digitální transformace hospodářství. Tato digitální transformace hospodářství vytváří potřebu zrychlit transformaci evropské normalizace, aby vyhovovala současným a budoucím výzvám, zejména v takové oblasti, jako je internet věcí, data velkého objemu, pokročilá výroba, robotika, trojrozměrný tisk, blockchain technologie a umělá inteligence. Moderní, flexibilní a inkluzivní evropský systém normalizace, který může rychle reagovat na nové změny, pomůže urychlit šíření těchto nových technologií.

V roce 2017 dosáhla Komise a evropské normalizační organizace dohody ohledně společného akčního plánu pro řešení problematiky harmonizovaných norem, které po záporném posouzení Komisí nejsou uvedeny v Úředním věstníku. Na tuto problematiku upozornila platforma REFIT a několik zúčastněných stran, jelikož má dopad na řádné fungování evropského systému normalizace. Komise na tyto obavy odpověděla tím, že ve spolupráci s evropskými normalizačními organizacemi upřednostnila rychlé snížení počtu takových harmonizovaných norem, které dosud nebyly vyřízeny. Prioritou pro Komisi zůstává vyřešení zbývajících dosud nevyřízených norem.

První opatření: Komise vynaloží maximální úsilí k co nejrychlejšímu snížení počtu dosud nevyřízených norem.

Aby byla zajištěna včasnost a efektivnost uvedení odpovídajících harmonizovaných norem v Úředním věstníku, je přínosné určit vyvstávající otázky co nejdříve v procesu tvorby. Pro takové účely Komise zřídila rámec konzultantů. Ti jejím útvarům poskytují technickou pomoc při posuzování návrhů harmonizovaných norem, čímž přispívají k dalšímu posilování kontroly Komise týkající se souladu harmonizovaných norem s příslušnými právními předpisy.

Za účelem zlepšení koordinace v rámci normalizačního partnerství veřejného a soukromého sektoru vede Komise a evropské normalizační organizace pravidelné strukturální dialogy. Tyto dialogy se zaměřují na technické a politické aspekty evropské normalizace, a to i na záležitosti týkající se kvality harmonizovaných norem a vlivu, který mají na podniky, trhy a spotřebitele.

Na podporu větší účasti spolunormotvůrců v procesu určování priorit pro evropskou normalizaci zorganizovala Komise v červnu 2018 meziinstitucionální dialog. Dialogu se zúčastnili zástupci orgánů Evropské unie na vysoké úrovni, normalizační organizace, podniky (včetně malých a středních podniků) a jiné příslušné zúčastněné strany, jako jsou spotřebitelé, pracovníci a organizace pro ochranu životního prostředí. Soustředil se na otázky priorit relevantní pro proces tvorby harmonizovaných norem a budoucích priorit v této oblasti, např. na digitalizaci a prudce rostoucí ekonomiku sdílení.

Meziinstitucionální dialog a diskuse s klíčovými aktéry v evropském systému normalizace zdůraznily potřebu dalšího zvyšování právní jistoty s cílem zajistit, aby byl unijní legislativní rámec pro normalizaci vykládán jednotně, a to zejména s ohledem na nařízení o normalizaci, judikaturu Soudního dvora Evropské unie a pokyny.

 

3.         Další opatření ke zvýšení transparentnosti, posílení právní jistoty a zvýšení rychlosti přijímání

Ačkoli bylo dosaženo významného pokroku, Komise uznává, že snaha o zlepšení fungování evropského systému normalizace musí být setrvalá. Za tímto účelem Komise přijme soubor specializovaných, okamžitých opatření pro další zvýšení transparentnosti a efektivnosti evropského procesu normalizace. To posílí právní jistotu pro zúčastněné strany a uživatele a objasní úlohy a odpovědnost různých aktérů.

Komise v současnosti provádí přezkum svých interních rozhodovacích procesů s cílem zefektivnit postupy pro zveřejňování odkazů na harmonizované normy v Úředním věstníku. Tento přezkum je založen na osvědčených postupech v rámci vnitřního jednacího řádu Komise a zajistí koordinovanou, včasnou a důkladnou přípravu nezbytných rozhodnutí.

Druhé opatření: Komise v současnosti provádí přezkum svých interních rozhodovacích procesů s cílem zefektivnit postupy pro zveřejňování odkazů na harmonizované normy v Úředním věstníku.

Za účelem dalšího vyjasnění úloh a odpovědnosti různých aktérů během všech stadií tvorby harmonizovaných norem vypracuje Komise pokyny.

Tyto pokyny, které budou doplňovat stávající dokumenty (Vademecum o normalizaci, Modrý průvodce apod.), vysvětlí zejména hmotněprávní a procesní aspekty nového formátu žádosti o normalizaci, na kterém Komise pracuje s cílem zajistit větší transparentnost a předvídatelnost při tvorbě norem. Objasní i úlohu Komise a jejích odborných konzultantů. A konečně, poskytnou doplňující pokyny ke zlepšení důslednosti a rychlosti procesu posuzování harmonizovaných norem napříč všemi příslušnými odvětvími.

Třetí opatření: V průběhu příštích měsíců Komise vypracuje v konzultaci se zúčastněnými stranami pokyny týkající se praktických aspektů provádění nařízení o normalizaci, přičemž zvláštní pozornost bude věnovat rozdělení úloh a odpovědnosti v procesu tvorby harmonizovaných norem, jakož i efektivnosti a rychlosti.

Aby byla zajištěna lepší koordinace v předchozích fázích procesu posuzování harmonizovaných norem, které evropské normalizační organizace tvoří, bude se Komise i nadále spoléhat na vědecký vklad Společného výzkumného střediska a současně bude posilovat své kontakty s technickými výbory, které mají na starost tvorbu norem, a to prostřednictvím nedávno zavedeného systému odborných konzultantů. Cílem bude maximalizovat rychlost, kvalitu a přesnost posouzení s cílem zlepšit kvalitu procesu a zajistit, aby odkazy na harmonizované normy byly co nejrychleji zveřejněny v Úředním věstníku. Opatření budou zahrnovat:

  • posilování vazeb mezi příslušnými útvary Komise odpovědnými za harmonizované právní předpisy a technickými výbory odpovědnými za tvorbu harmonizovaných norem,
  • rozšíření skupiny odborných konzultantů a souborů jejich dovedností s cílem zajistit požadované odborné znalosti pro vysoce kvalitní posouzení a odolnost systému,
  • zpřesnění struktury pracovních postupů a přidělení úkolů odborným konzultantům,
  • zaměření na soustavný přezkum kvality vkladu konzultantů, zahrnutí školicích programů pro odborné konzultanty,
  • zlepšení horizontální soudržnosti posuzování tím, že budou uplatňovány zefektivněné pokyny napříč všemi odvětvími,
  • vhodné řešení případných střetů zájmů.

Čtvrté opatření: Komise bude průběžně posilovat systém konzultantů a podpoří tak rychlé a spolehlivé posuzování harmonizovaných norem a včasné uvádění v Úředním věstníku Evropské unie.

 

Závěr

Evropský systém normalizace rozhodujícím způsobem napomáhá při rozvoji jednotného trhu. Předpoklad shody s příslušnými právními předpisy Unie poskytuje všem uživatelům norem a zejména malým a středním podnikům důležitou právní jistotu. Nařízení o normalizaci, které vstoupilo v platnost v roce 2013, zavedlo nové rozdělení úloh a odpovědnosti aktérů v systému na základě partnerství veřejného a soukromého sektoru. Zavedlo rovněž silný rámec pro požadavky inkluzivnosti a umožnilo zohlednit zájmy malých a středních podniků, spotřebitelů a pracovníků, jakož i environmentální zájmy v procesu normalizace. Společným cílem všech partnerů v evropském systému normalizace je zajistit, aby nařízení o normalizaci a ostatní příslušné právní předpisy Unie byly prováděny co nejefektivněji.

Komisi je svěřena odpovědnost za posuzování evropských harmonizovaných norem. Komise též musí zajistit, aby tyto normy byly slučitelné s požadavky příslušných harmonizovaných právních předpisů Unie. Judikatura Soudního dvora Evropské unie potvrdila důležitost této odpovědnosti a zdůraznila její právní důsledky.

Ačkoli je stávající systém funkční, Komise uznává, že jsou nezbytná další zlepšení. Čtyři opatření nastíněná výše budou přijata okamžitě, aby bylo dosaženo dalšího pokroku, pokud jde o inkluzivnost, právní jistotu, předvídatelnost a rychlé uskutečnění přínosů harmonizovaných norem pro jednotný trh. Klíčovými cíli jsou v tomto kontextu též inovace a ochrana občanů a životního prostředí. Komise bude pokračovat v práci se všemi příslušnými partnery, aby zajistila pokračující úspěch evropské normalizace jako základního kamene plně fungujícího jednotného trhu.